Václav Benda (8. srpna 1946 – 2. června 1999) byl český filosof, kybernetik, katolický aktivista, signatář Charty 77 a zakladatel a první předseda Křesťanskodemokratické strany.

Vystudoval bohemistiku a filozofii na Filozofické fakultě UK (1964 – 1969). V této době byl aktivní ve studentském hnutí a podílel se na zakládání klubů katolické mládeže. Na FF UK působil v letech 1969 až 1970 jako asistent. Poté v letech 1970–1975 vystudoval teoretickou kybernetiku na MFF UK. Pro svou katolickou víru a neochotu vstoupit do KSČ vystřídal mnoho povolání. V letech 1975 až 1977 pracoval jako počítačový odborník ve Výzkumném ústavu matematických strojů. Až do roku 1976 nevystupoval proti komunistickému režimu. Avšak otřásl jím proces s hudebníky ze skupiny The Plastic People of the Universe. Byl jedním z iniciátorů a prvních signatářů Charty 77. Za to byl vyloučen z Revolučního odborového hnutí a posléze i propuštěn z práce. V letech 1979 a 1984 byl mluvčím Charty 77, a v roce 1978 se podílel na založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V letech 1979 až 1983 byl vězněn za podvracení republiky. Mimo to se on i jeho rodina stali terčem různého (zpravidla nezákonného) šikanování ze strany státní moci. V letech 1985–1989 vydával samizdatový časopis PARAF (PARalelní Akta Filozofie). Po sametové revoluci byl spoluzakladatelem Křesťanskodemokratické strany (KDS), v jejímž čele do roku 1993 stál a posléze byl jejím místopředsedou. Od července 1992 do prosince téhož roku byl předsedou Sněmovny lidu Federálního shromáždění. V roce 1996 se stal po sloučení KDS a ODS členem Občanské demokratické strany, za níž byl téhož roku zvolen do Senátu. V letech 1994 až 1998 byl ředitelem Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu.

Zdroje:

Odkazy:

Video: